fuyu no yoseitachi ga kagayaki maiorite kuru číst dál

Ztracená, závistivá... Tápající ve tmě, hledajíc něco, čeho by se mohla chytit a vytáhnout se zpět do světla... Nenacházím to, co bych chtěla, to co bych potřebovala... Je to trest? Byla jsem snad někdy tak zlá, aby tohle byl trest? Nebo co se stalo? Proč? Proč to tak je? Všichni okolo mě to mají... nebo by okamžitě mohli mít, kdyby si jen řekli... Ale já ne. Mně je tohle odepřeno... Asi nezbyde nic jiného, než se s tím smířit. číst dál

Dlouho jsem o největší chybě mého života a zároveň o osvobození nechtěla mluvit. Usoudila jsem však, že je na čase, abych se podělila o své pocity a tím odradila ostatní od toho, kdyby to náhodou někdy chtěli zkusit. číst dál

Nicolas kráčel dlouhou školní chodbou. Na uších měl sluchátka. Už jen od pohledu bylo jasné, že je jiný než ostatní. Nebyl to jeden z těch namachrovaných frajírků, kterých byla plná škola. Bledou tvář mu lemovaly delší černé vlasy a pár pramenů mu padalo do jeho tmavě hnědých smutných očí. Byl oblečený v černém. Kdo by ho viděl poprvé, řekl by si, že ten kluk musí držet smutek. Jistým způsobem by měli pravdu, ale kdo ho vídal každý den ve škole věděl, že chodí v černém pořád. Ale nevěděli důvod. Ten věděl jen on sám. číst dál

Nemám ráda zrcadla. Proč? Sama nevím, ale nemám je ráda už od dětství. Vždy když jsem byla sama doma tak jsem se bála jít do chodby, kde viselo obrovské zrcadlo. Teď už tam naštěstí není, rozbla jsem ho. Nemohla jsem se do něj dívat, denně kolem něj chodit. Nevím co ve mně vyvolalo tuhle fobii. I teďse do zrcadla dívám jen když opravdu musím... Nedokázala bych, jako někdo, stát denně hodinu před zrcadlem a obdivovat svou krásu. Možná je to tím, že sama sobě krásná nepřipadám. Ne, že by se mi na mně nic nelíbilo, to ne, jen si nepřipadám krásná. Navíc, fyzická krása pro mě není důležitá. Já ... číst dál

Sadie... Tentokrát kapela mnou objevena nedávno... číst dál

Sedím sama v pokoji. Již celý den. Vlastně nebylo proč... Hachi je pryč... Přemýšlím nad svým zku*veným životem. Nemám vlastně nic... Nemám pro koho nebo pro co žít. Protože se říká: Kdo nemá pro co žít nežije, ale přežívá. Přesně tak to vidím já. číst dál

The night is dark... and vampires going into the streets... číst dál

První žena Adamova i obávaný démon ...Luna, tak jak se o ní obvykle hovoří, je zrcadlem slunečního světla.  Lilith, Černá Luna, je žena, která místo aby se zhlížela v tomto zrcadle, jím prochází. číst dál

Písnička která mi již před rokem a půl nechala stopu na srdci. Něco tak nádherného a procítěného jsem opravdu ještě neslyšela. číst dál

Co je to láska? Je to jen obyčejný lidský cit? Nebo je to něco víc? Já lásku vnímám jako krásu především ducha před tělem, vlastností před obličejem a rozumem před chtíčem. Láska je něco, co poznáte až po delší době, nemůže to být hned. Láska je jako růže. Roste do poupěte nazvaného přátelstvím, vykvétá do období krásných citů plných milování, soucitu a porozumění a odkvétá v době rozchodu či smrti. K lásce patří radosti i starosti, pláč i smích, porozumění i hádky. Milovat je jako psát knihu nebo malovat obraz. Pokaždé je to vytváření nečeho nového a častokrát krásného. Ale nemusí tomu takhle být vždy. Existuje i jednostranná láska a ta bolí hodně. Vím jaké to je, stát opodál milované osoby a vědět, že ho (nebo ji) nikdy nemůžete mít a to z jakéhokoliv důvodu. Vím jaké je to pro něj (nebo ni) prolévat slzy, protože vám nabízí jen přátelství. číst dál

Proč byl tento blog založen? Nebo přesněji řečeno, proč jsem ho založila já? Potřebuji něco, kam bych si mohla zapisovat tok svých nekonečných myšlenek a zároveň zůstat jakž takž v anonymitě. Něco o mě? Miluju upíry. Proč zrovna je? Ty něžné, krásné bytosti, se smyslem pro krásu ducha i existenci jako takovou? Pořád se ptáte na důvod? Jsem s nimi spřízněna. Chápu jejich jednání co se týče krve, ať už lidské nebo zvířecí. Všichni jsme součástí jednoho velkého řetězce, posloužíme jako potrava vyšším bytostem. Stejně jako zvířata a rostliny jsou naším zdrojem sil a mnoha věcí, co potřebujeme k přežití, oni potřebují naši krev. Nepotrvá dlouho a i já se k nim připojím. Navždy budu sloužit tmě a vyšším bytostem. číst dál